Hnízdní podpora dutinových pěvců v lesním prostředí Jizerských hor (problém s dlouhodobým výskytem ploskohřbetky smrkové)
Hnízdní podpora dutinových pěvců v lesním prostředí Jizerských hor probíhá díky podpoře Lesů ČR a správy CHKO již od roku 1994. Lesní porosty byly dlouhodobě poškozovány ploskohřbetkou smrkovou. V období od instalace hnízdních budek došlo k postupnému poklesu způsobených škod, po 10 letech od instalace ptačích budek již byly způsobené škody pod prahem ekonomické škodlivosti a nevyžadovaly další zásahy. Přikládám graf zobrazující tlak ze strany predátorů na zmíněného škůdce spolu s doplňujícím komentářem.
Predační tlak společenstva lesních hmyzožravých pěvců je možné pozorovat na snižujícím se počtu zásob housenic ploskohřbetky smrkové v půdě sledovaných lokalit nad Josefodolskou přehradou v Jizerských horách. (Výsledek podzimních sběrů v ks/m2)
Dlouhodobě zvýšené hustoty dutinových pěvců a zejména vysoká úspěšnost hnízdění v budkách způsobila silný pokles ostatní hlavní kořisti v prostoru lesa. Ptáci se pak soustředili na sběr méně dostupné potravy v trusnicových vacích. Počátečními a hlavními konzumenty housenic byli především sýkory úhelníček a koňadra, které nejčastěji navštěvovaly místa výskytu škůdce. Pro udržení početného společenstva zimujících druhů pěvců v zájmových lokalitách a dosažení maximálního predačního tlaku bylo využito zimní přikrmování. Díky dodání umělého zdroje potravy tak setrvalo v lokalitě větší množství ptáků i během zimního období. A byli s příchodem jara přítomní a připraveni zapojit se do predace škodlivých druhů.
Opatření mělo pozitivní dopad i na snížení rizika nebezpečné ohniskové kulminace pilatek a napomohlo omezenému výskytu i v případě obaleče smrkového, obaleče modřínového, bekyně velkohlavé a bekyně mnišky. Zároveň již nebylo nutné řešit komplikace spojené s nákladnou leteckou aplikací insekticidů, která byla v lokalitě poblíž Josefodolské přehrady problematická i kvůli riziku zamoření hlavního zdroje pitné vody pro Liberec a okolí. Údržba a postupné rozšiřování nainstalované sitě probíhá i nadále, ke konci roku 2019 bylo v oblasti Jizerských hor nainstalováni celkem 1696 budek pro pěvce (původní počet v roce 1994 byl 1245 budek). K opakování problémů z let před instalací budek doposud nedošlo.
Obsazení budek v lesním prostředí Jizerských hor v oblasti na sever od vodní nádrže Josefův Důl, 2019.
Hnízdní podpora dutinových pěvců v lesním prostředí Sychrov (problém s chronickými gradacemi pilatky smrkové)
V oblasti Sychrova bylo realizováno v roce 1999 opatření zaměřené na potlačení ohnisek chronického výskytu listožravé pilatky smrkové. Ptáci byly podpořeni instalací zahuštěné sítě ptačích budek umožňující i zahuštění ptačích populací. Dlouhodobé působení společenstva drobných hmyzožravých pěvců a zvláště několikanásobné zvýšení populačních hustot dutinových ptáků vystupňovalo tlak na všechny druhy listožravého hmyzu. Pokles zásoby kořisti se bezprostředně odrazil výraznou likvidací ohnisek pilatky, která dosud unikala pozornosti pěvců díky rychlému vývoji mezi smrkovými jehlicemi a v lokalitě docházelo k opakovyným gradacím tohoto škůdce. Výsledky monitoringu poškození výhonů realizovaného za spolupráce se zaměstnanci Lesů ČR přikládám níže:
Monitoring poškození výhonů smrku pilatkou smrkovou v oblasti Sychrova
Jak je patrné z klesající tendence grafu, po 8 letech od instalace opatření došlo ke stabilizaci situace a způsobené škody nevyžadovaly původně zamýšlený chemický zásah. V oblasti Sychrova bylo postupně umístěno celkem 672 budek (504 budek v roce 1999). K udržení silného společenstva dutinových pěvců bylo v prvních 5 letech využito zimního přikrmování (princip viz výše). Celý projekt zaštítily Lesy ČR a zajistil Miroslav Dusík.
Obsazení budek v lesním prostředí Sychrova, 2019.
Hnízdní podpora dutinových dravců a sov v Jizerských horách (problém s poškozováním dřevin hlodavci - hraboš mokřadní, norník rudý)
Podpora dravců a sov byla v Jizerských horách zahájena v roce 1992 a pokračuje spolu s podporou dutinových pěvců až do dnes. Zaměřena je především na sýce rousného, puštíka obecného a poštolku obecnou, kteří dokáží přispět v lesním prostředí k tlumení populací hraboše mokřadního, myšice lesní a hraboše polního (ten sice není běžným druhem lesního prostředí, avšak v případě přemnožení na sousedících zemědělských kulturách dochází k jeho přesunu i do lesních porostů). Tito hlodavci působí škody sběrem semen i okusem sazenic a mladších stromů.
Skladba kořisti sledovaných druhů v Jizerských horách a Krkonoších byla prověřena rozborem vývržků a zbytků na hnízdech hnízdících párů (celkem bylo vyhodnoceno 22 225 položek během pětiletého období) a je zobrazena v následujícím grafu:
Skladba kořisti sledovaných druhů v Jizerských horách a Krkonoších. Graf zároveň dobře ilustruje vzájemné rozdělení prostoru mezi jednotlivými predátory v závislosti na odlišné lovecké strategii a prostředí, ve kterém se vykytují.
Schopnost dravců a sov reagovat na gradace jejich kořisti můžeme hezky ilustrovat na následujících dvou grafech:
Nabídka základní kořisti v lesním prostředí Jizerských hor.
Vývoj počtu hnízdících párů sýce rousného v Jizerských h.
Při nedostatku kořisti ptáci nezahnízdí, avšak dospělci obvykle zůstávají v lokalitě přítomní. Ptáci jsou tak dostupní jako „rezerva“ pro případ gradace těchto škůdců, během tohoto období přežívají přechodem na náhradní kořist v podobně ptáků, dalších hlodavců i hmyzu.
Díky přítomnosti dravců došlo s nárustem budkových populací dutinových dravců a sov k postupnému utlumení škod na sazenicích lesních dřevin a úspěšnému odrůstání sazenic i v chronických lokalitách. Pro uvedené predátory druhy bylo postupně nainstalováno přes 900 budek (542 pro sýce rousného, 119 ks pro puštíka obecného, 260 ks pro poštolku obecnou).
Vývoj a fluktuace populací usazovaných dravců a sov v Jizerských horách (podle hnízdících párů)