Jak poznat puštíka obecného podle zvuku?
Stačí nastražit uši a pátrat po podobném zvuku:
Jedná se o nahrávku houkání samce puštíka při hájení teritoria v předjaří. Má velmi charakteristickou melodii (někdy je delší pomlka mezi zahoukáním a tremolem, někdy ji puštík trochu zkrátí nebo vynechá ono koncové hu-hu-hu-huuu, obvykle je však velmi podobná výše uvedené nahrávce). Dá se tak velice dobře rozpoznat, chce to mít jen nastražené uši. Mimo období hájení teritoria se puštík může nahodile ozývat kratším “hu húú” po celý rok.
Puštíčí samička samci někdy odpovídá vysokými skřeky, i tento zvuk je relativně charakteristický:
(Uvedené zvuky jsou pro jejich rozpoznání typické, sovy však vydávají i celou škálu dalších zvuků zahrnujících také různé kvílení, mňoukání či syčení.)
Pokud máte štěstí, můžete sovu při pohledu proti jasné obloze někdy i spatřit. V letu je patrné relativně velké kapkovité tělo, jeho let je obvykle plynulý a klouzavý. A zcela neslyšný, i když proletí kousek nad vámi.
Kdy mám šanci puštíka slyšet?
Puštíka nejčastěji zaslechneme během jara nebo podzimu.
Na podzim, přesněji zhruba od zaří do konce října probíhá tzv. falešný tok - ptáci se začínají ozývat a hají si své teritorium, narozdíl od toku skutečného však nedochází k páření. Zhruba od září až do prosince jsou také zároveň aktivně zaháněna mláďata, která se do té doby mohou vyskytovat v teritoriu rodičů. Mláďata se velmi často usazují v přímém okolí svého bydliště. Proto je také vhodné při instalaci pračích budek pro puštíky mít budky umístěné v terénu ještě před nástupem zimy. A v určité vzdálenosti od sebe. Protože právě vyhnaná mláďata z okolních obsazených teritorií mohou být jejich prvními obyvateli.
Skutečný tok začíná někdy koncem listopadu. Samci začnou postupně houkáním vyznačovat své teritorium (tvarem zhruba kruh o průměru 2-4 km), samice jim někdy odpovídá vysokým skřekem. Výrazněji se ozývají zhruba od konce prosince do konce března a to hlavně při oteplení a bezvětří. Puštíka můžete obvykle zaslechnout v čase od setmění do zhruba desáté až jedenácté hodiny večerní a případně znovu ráno zhruba dvě hodiny před svítáním. Vrchol aktivity je obvykle během prvních dvou hodin po setmění a rozhodně nehouká intenzivně celou dobu, musíte mít tedy trochu trpělivosti a dobře poslouchat. Konkrétní čas záleží na počasí i konkrétní sově a jejím stavu.
Uvedené neznamená, že sovu na 100% uslyšíte, ale zvýší to šance. Vždycky to ale bude trochu o štěstí a o tom jak se puštík vyspí - sovám člověk do hlavy nevidí, někdy drží v ideálních podmínkách zobák - i když tam jsou, jindy narazíte na puštíka usilovně houkajícího v zimě uprostřed deště. Jsou to holt osobnosti :)
A kde se s ním mohu setkat?
Puštíci obývají především souvislejší listnaté lesy kde mají dostatek kořisti. Příliš jim nevadí ani přítomnost člověka, můžeme se s nimi tedy setkat i v rozlehlejších parcích, zahradách, případně v městkých lesích na dohled od paneláků. Ideální jsou místa, kde se vyskytují i starší stromy a porost není příliš hustý (sova s rozpětím přídel jeden metr se mezi ně musí vejít). Pro představu přikládám ilustrační obrázek vhodného prostředí i prostředí nevhodného:
Vhodným prostředím jsou pro puštíka vzroslé, řídké a prosvětlené listnaté lesy.
V hustém ani temném porostu se naopak moc zdržovat nebude. Puštíci se vyhýbají i jehličnatým lesům (nepřirozené prostředí i málo potravy).
Poznámka pod čarou - hlasová provokace a nahrávky
Sovy je možné k houkání vyprovokovat pomocí nahrávek, při amatérském poslouchání to však prosím raději nedělejte. Pro ptáky může být při nevhodném použití tato metoda silně stresující a může jim reálně uškodit. Ponechejme tedy prosím aktivní hlasovou provokaci raději pouze lidem zapojeným v jejich monitoringu.
Závěrem
Pokud se vám podařilo puštíka slyšet, gratuluji! Jestli vás to bavilo a jste si správným určením jistí, můžete pozorování zadat do databáze BioLog (případně profesionálnější AVIF). Nejistá pozorování nikdy nezadáváme, místo toho si zkuste zvuky ještě jednou naposlouchat a v terénu ověřit a uvidíte. Případně můžete také vyrazit ven s někým zkušenějším.
Při zadání pozorování do databáze váš výsledek nikde nezapadne, naopak může jako součást celostátní databáze pomoci dalším ornitologům i případnému výzkumu. A jestli vás i tohle bavilo, je možná správná chvíle začít uvažovat o amatérské ornitologii vážněji ;) mrkněte se na web České společnosti ornitologické, kde se dozvíte o možnostech, jak se zapojit!