Čím nekrmit!
Začneme tím, čím nekrmit. Ptákům nikdy nedávejte nic slaného, nic kořeněného, nic s dodatečnými látkami (barviva, stabilizátory a konzervanty, dodatečnými vitamíny…) a nic zkaženého, zkyslého nebo plesnivého. Zkrmování zbytků z kuchyně bych obecně příliš nedoporučoval, i u čerstvě uvařené zeleniny nebo rýže dochází rychle k jejich kvašení a dá se těžko uhlídat kvalita. Problematické je také pečivo - jednak kvůli obsahu soli (sůl je vlastně ve vyšším množství toxická i pro lidi, ptákům však stačí k otravě několik zrníček), druhak protože ptáky sice zasytí ale není nijak zvláště výživné a do třetice, protože po pečivu ptákům hrozí nadýmání a silné problémy s trávením. Ptáci mají obecně citlivější trávení a podobné problémy pro ně mohou být nezřídka smrtelné!
Čím krmit - přirozené zdroje ptačí potravy
Pokud máte vlastní zahradu, zemědělský pozemek, les nebo jste fanouškem street-gardeningu, můžete ptákům pomoci šířením přirozených zdrojů potravy. Řada opeřenců potřebuje ke svému přežití konzumovat hmyz, v době hnízdění je potom hmyz nutností v podstatě pro všechny opeřence - jde o cený zdroj bílkovin nezbytných pro vývoj potomstva. Hmyzu uškodí jednak přemíra údržby ze strany člověka - časté sekání trávy, pálení nebo odvoz organické hmoty (hromady listí, větví apod.), kácení stromů. Pokud nemusíte, neprovádějte tyto činnosti (případně je neprovádějte tak často), zachováte tím pro hmyz nezbytné zdroje potravy i úkrytu. Permanentně udržovaná zahrada v anglickém stylu žije asi podobně jako beton. Kapitola sama pro sebe je potom užití chemických prostředků - řada z nich má širokosáhlé důsledky a jejich použití je hmyz i další navázané organizmy katastrofou srovnatelnou s výbuchem atomové bomby. Zvažte tedy prosím nutnost (rozsah) jejich používání, může to být dobrý sluha ale i zlý pán.
Hmyzu ve většině případů pomůže zachování travnatých pásů, ale i stromů a keřů, které poskytují hmyzu úkryt i životní prostor, případně zdroj potravy. Část ptáků dokáže konzumovat i semena a bobule rostlin samotných, rostliny mohou pomoci i jako zásobárna potravy během zimy. Opeřence tedy můžete podpořit jejich ponecháním, případně i cílenou výsadbou.
Rozmanitá zahrada bez přemíry péče poskytuje řadě živočichů úkryt i zdroje potravy.
Čím krmit - umělé příkrmování
Pozn. Následující text se týká drobných pěvců, informace ke krmení vodních ptáků hledejte zde.
Potravu můžeme ptákům zajistit i průběžným přikrmováním. Jako základní krmivo pro pěvce a další suchozemské druhy doporučuji slunečnici, je běžně dostupná a není drahá - kg se dá sehnat kolem 20 Kč. Slunečnice je cenným zdrojem energie v zásadě pro všechny pěvce - pro převážně zrnožravé ptáky jako jsou zvonci, hýlové, dlaskové, vrabci, čížci, ale třeba i pro jinak hmyzožravé zimující pěvce jako jsou sýkory, brhlíci a strakapoudi, kteří jsou schopni na zimní období přecházet na semena.
Ptákům můžete přisypat i drobnější semínka jako je proso, konopná semena, mák, případně drcené arašídy nebo již vyloupaná slunečnicová jádra. Kos černý uvítá jako doplňkové krmivo i kus jablka (pro kosa jsou ideální i keře s bobulemi zmiňované v předchozí kapitole).
Ptákům rozhodně prospěje i živočišná potrava - ocení ji krom výlučně hmyzožravých druhů jako jsou mlynaříci dlouhoocasí, šoupálci nebo červenky i většina z již zmíněných druhů. Jednoduše dostupné bývá obyčejné sádlo (pozor aby neobsahovalo sůl nebo další příměsi!) nebo hovězí lůj. Jedná se vlastně o alternativu k prodávaným lojovým koulím, kterou můžete servírovat různými způsoby a v čisté podobě nebo s příměsí. Řada příměsí však nemá pro ptáky příliš velkou hodnotu, takže bych se nebál podávat sádlo samostatně (teploty stabilně pod nulou) případně s příměsí ovesných vloček v množství zhruba třetina až poloviny celkového objemu kvůli udržení tvaru (teploty kolem nuly). Nehodnotné příměsy jsou problémem některých levnějších komerčně prodávaných lojových koulí. Specialitou je živá potrava v podobě červů, její nevýhodou je však obvykle vysoká cena a horší dostupnost.
Slunečnici využijí všichni pěvci a je snadno dostupná
Krmení můžeme ptákům obohatit například arašídy nebo rozdrcenými vlašskými ořechy
Krmení tedy můžeme pro zjednodušení rozdělit na základ v podobě slunečnice, doplňková semena (různé směsi, arašídy, mák, proso, len, rozdrcené vlašské ořechy), tuk a doplňkově kousky jablek, bobulí a podobně. Obecně platí, že čím různorodější potravu ptákům nabídnete, na tím více druhů se můžete na krmítku těšit. Po chvíli krmení sami nejlépe vypozorujete, co komu chutná.
Kdy krmit
Na tuto otázku se názory odborníků různí. Jeden názor uvádí, že je třeba krmit pouze během zimy tj. při teplotách pod nulou. V tomto období to mají ptáci těžké, protože musí přes den nasbírat dostatek potravy (energie), aby si dokázali udržet teplotu a přes noc nezmrzli. Druhý tábor doporučuje nečekat na 0°C ale krmit kvůli snižujícím se teplotám již od zhruba od začátku listopadu, kdy potravy ubývá. Třetí skupina nemá problém s celoročním krmením, protože ptáci mohou trpět v závislosti na dalších vnějších faktorech (počasí, vývoj hmyzu, průběh sezóny a počet mláďat) nedostatkem potravy i během zbývající části roku. Tato situace však bývá obvykle nárazová, spotřeba krmiva i návštěvost krmítek je obecně v této době nižší.
Osobně zastávám třetí názor a krmím celoročně - přes léto je návštěvnost a spotřeba výrazně menší, ale i tak mají opeřenci v případě potřeby prostřený stůl. A zároveň mi dělají průběžnými návštěvami radost po celý rok.
Umístění krmítka a údržba
Ptáci preferují spíše přirozené prostředí (zahrady, parky, les…), krmítko však můžete vyzkoušet umístit i na okno, balkón nebo terasu (ve výškách nad 10-15 metrů se obvykle příliš nepohybují). Pokud jsou blízko skleněné plochy do kterých by mohli narazit, zvýrazněte je nebo krmítko přemístěte - předejdete zbytečným úmrtím. Pokud umísťujete krmítko nově a chcete ptáky přilákat, můžete okolo rozsypat trochu zrní aby bylo lépe vidět.
Krmítko se snažte umístit tak, aby se na ptáky snadno nedostala kočka - ideálně na nějaké alespoň 1,5 metru vyvýšené místo (kůl, zídku), případně na zem ale na otevřeném prostranství, kde budou mít ptáci větší přehled. Záleží na tom jaká je konkrétní situace a kolik lovců máte ve svém okolí, obecně jsou //kočky pro ptáky jedním z největších problémů//. Opeřenci však mohou být napadeni i ze vzduchu (krahujec), pomůže jim, pokud budou mít v blízkosti nějaký hustý keř, do kterého se mohou v případě útoku rychle ukrýt. Zkuste se zamyslet nad možnostmi, které mátek k dispozici - vhodné místo se většinou najde.
Krmítko je dobré alespoň 1x týdně čistit od zbytků potravy a dalších nečistot - krmítko můžete vymést, případně vytřít teplou vodou. Protože se u krmítek sdružuje velké množství ptáků, může zde docházet k šíření nemocí, které se obvykle přenášejí tělesnými tekutinami a trusem. Pro člověka obvykle nejsou rizikové, pro ptáky však mohou být smrtící - pokud byste zaznamenali v okolí apatické posedávající opeřence, krmítko vymyjte a raději na dva týdny preventivně přestaňte přikrmovat. Více informací o “krmítkové nákaze” trichomonóze najdete na webu ČSO.
Typy krmítek
Krmení bez krmítka
Nejjednodušší krmítko je žádné - ptákům můžete klidně potravu sypat na pařez u cesty do práce, nebo na jednoduchou misku. Pokud však není krmení uchráněno před rozmary počasí, může být zbytečně znehodnoceno a při průběžném krmení obecně vyžaduje větší péči a pozornost. Můžeme ho buď umístit tak, aby bylo chráněno přesahem střechy, terasou apod. nebo využít krmítko.
Krmení můžeme nasypat cestou do práce třeba na pařez. Stačí trochu, zbytek by se mohl zkazit.
Na větve můžeme zavěsit tuk. V případě tukových koulí odstraňte plastové síťky - ptáci se v nich mohou zachytit a zahynout.
Přikrmovat můžeme i do jednoduché misky. Třeba pod květináč.
Domeček
Klasické a univerzální krmítko. Střecha při správné konstrukci kreje obsah před špatným počasím, krmítko zároveň může být vytvořeno jako samozásypné (viz dále).
Domečky je možné vyrobit i jako improvizovaná krmítka z plastových lahví, kartonů od nápojů a podobně (dejte pozor na ostré hrany o které by se mohli ptáci zranit, případně je něčím překryjte).
Klasické krmítko “domeček”
Samozásypné krmítko
Výhodou samozásypných krmítek je zajištění průběžného krmění bez nutnosti krmítko denně kontrolovat. Při dostastečné velikosti zásobníku (odhadem alespoň 3 - 5kg, záleží samozřejmě na počtu návštěvníků a rychlosti konzumace) jej stačí i během zimy doplňovat jednou týdně.
Jejich konstrukce se může lišit. Příkladem samozásypného krmítka pro sýkory je následující obrázek, toto krmítko je konstruováno tak, aby museli ptáci sedět na okraji a nemohli tak znečistit obsah svým trusem - předchází šíření onemocnění. Krmivo je však zároveň nedostupné pro větší druhy ptáků.
Samozásypné krmítko pro pěvce. Konstrukce znemožňuje znečistění trusem. Foto: M. Dusík.
Příklad vysokokapacitního samozásypného krmítka. Foto: M. Dusík.
Dalším příkladem jsou sila. Jednoduchá sila je možné za 100-200 Kč zakoupit všude možně. Jedná se o samozásypné krmítko, dají se snadno zavěsit na větve stromů a ta uzavřená dokáží uchránit obsah i před deštěm nebo sněhem. Sila jsou však nedostupná pro méně obratné a nebo větší druhy ptáky, část opeřenců se tedy k potravě nedostane, případně je nucena paběrkovat pobadaná semena v okolí sila.
Samozásypné plastové silo pro drobnější pěvce. Má výhody samozásypného krmítka a je možné ho snadno zavěsit.
Silo z pletiva s arašídy. Můžete z něj servírovat i slunečnici a další podobná semena.
I samozásypné krmítko je možné jednoduše vyrobit z plastové lahve a kousku dřeva, rozbitého květináče a podobně - nebojte se improvizovat. (Plocha po které se zrní sype by měla být dostatečně strmá, vyzkoušejte si při výrobě, zda se slunečnice nezasekává.)
Improvizované silo z plastové PET lahve
Improvizované samozásypné krmítko z plastové PET lahve
Krmná stanoviště
Pokud vás bude krmení bavit, můžete mít klidně víc krmítek u sebe. Ptáci si budou moci lépe vybrat - někteří ptáci žerou výhradně ze země, jiní preferují vyvýšená stanoviště, případně zavěšená krmítka apod. Potravu tak zpřístupníte většímu počtu ptáků i ptačích druhů.
A teď hurá pro zrní a krmítka!