Pojem “ochrana proti predátorům”,nebo “protipredační” či “antipredační” ochrana označuje prostředky kterými je budka ochráněna proti útoku ze strany zvířecích lovců (predátorů).
Velikost vletového otvoru
Velikost vletu u malých ptáků (zejména pěvců) je prvním ochranným opatřením. Dostatečně malý otvor může znemožnit predátorovi se do budky dostat. Dává smysl u budek pro malé pěvce.
Výška vletového otvoru ode dna budky
Další opatření, které je možné jednoduše realizovat vhodnou konstrukcí budky. Je-li otvor umístěn dostatečně vysoko “nad podlahou”, nemohou skrz něj na mláďata v hnízdě snadno dosáhnout kuny nebo kočky. Příliš nízko umístěný otvor je často k vidění u “designových budek”. Budky jako takové fungují a ptáci je osídlí, ovšem pokud je v lokalitě najde nějaký predátor, nebude mít díky nízko umístěnému otvoru problém její obyvatele vytáhnout a sežrat. Je to sice přirozené a do přírody to patří, na druhou stranu budky neumísťujeme primárně jako krmítka pro kuny, ale jako podporu pro ptáky. Dává smysl u budek pro malé pěvce.
Kočka se snaží dostat dovnitř budky. Být vletový otvor o trochu níž nebo budka o trochu menší, nemuselo to pro opeřence dopadnout dobře.
Oplechování vletu budky
Používá se na ochranu budky i mláďat proti strakapoudům, kteří během hnízdění hledají v přírodě vzácné zdroje bílkovin a nepohrdnou tak ani mláďaty nebo vejci jiných ptáků. Pomocí svého zobáku dokáží zvětšit otvor budky tak, aby se mohli protáhnout dovnitř. Zlikvidují tak snůšku i poškodí budku. Budku je jako protiopatření možné zodolnit plechovou zábranou - je však vhodné použít opravdu plech (ideálně pozinkovaný) a ne např. měkčí hliník. Hliníková zábrana se totiž může pod útoky strakapoudů postupně deformovat a veverky jí následně dorazí. Můžeme se setkat i s použitím tlustšího dřeva, případně plastu - oba tyto materiály však dříve nebo později ostrému zobáku či veverčím zubům podlehnou a popravdě asi nemá moc smysl se s nimi zdržovat - pokud bude v lokalitě strakapoud či veverka, která má na obsah budky zálusk, budku nejspíše stejně poškodí. A možná budete mít štěstí a budka zůstane i bez zábrany nepoškozena.
Pro upevnění zábrany můžete volit hřebíky, sponky, nebo slabé vruty (obvykle drží nejlépe a plech nemá tendence odpadávat). Dává smysl u budek pro malé pěvce.
Oplechování vletu ptačí budky
Video zobrazuje útok strakapouda. Pro sýkorky nemá šťastný konec.
Překážka za vletem (lávka)
Principiálně jde o to vytvořit za vletem nějakou překážku, přes kterou kuna nebo např. kočka dovnitř snadno nedosáhne, zatímco opeřenec ji dokáže přeskočit. Během tvorby budky můžete zabudovat kus dřeva. Opatření je také možné jednoduše doplnit i u již existujících budek - v úrovni spodní části vletu budku provrtejte v terénu akuvrtačkou čtyři díry a prostrčte budkou dva dráty viz obrázek. Toto opatření snížilo u nainstalovaných budek podíl predace zhruba o 60%. Použitelné opět především u drobných pěvců.
Překážka za vletem budky
Drátěná překážka za vletem budky. Zároveň méně stíní a v budce je tak o trochu více světla.
Nástavba či prodloužení vletového otvoru
U kulíškovníků ale i dalších typů budek se můžeme setkat s prodloužením vletového otvoru pomocí dřeva, trubičky apod. případně úpravu konstrukce tak, aby byla část s vletem prodloužená (více případně Zasadil, 2000). Cíl je podobný jako v předchozím případě. Navíc se zdá, že například zmíněný kulíšek budky s tímto opatřením preferuje.
Prodloužení vletového otvoru budky
Nástavba před vletovým otvorem budky
Mezi další metody patří například použití repelentu, ochranné límce či pravidelné přemísťování budek v terénu. Jejich praktické použití osobně vnímám jako komplikované, proto se v textu soustředím především na opatření konstrukčního charakteru.
Mohlo by vás zajímat:
- Pobytové stopy predace ptačí budky (Jak v terénu při kontrole poznat, že obyvatele ptačí budku někdo napadl.)