Obyvatelé
Obvyklí obyvatelé závisí na okolním prostředí. Při umístění na budovu pod krovy střechy v zástavbě či zahradě to bývají zejména rehci domácí (Phoenicurus ochruros). V otevřené krajině poblíž lidských sídel případně v blízkosti je vody je častým hostem konipas bílý (Motacilla alba) a nebo ve vyšších polohách u vody konipas horský (Motacilla cinerea), v blízkosti hladiny rychle tekoucích mělkých potoků ji využívá skorec vodní (Cinclus cinclus). V lesním prostředí může budku obsadit lejsek šedý (Muscicapa striata), případně i červenka obecná nebo střízlík obecný.
V případně nouze o dutiny obsazují tuto budku i dutinoví ptáci preferující jinak spíše sýkorníky. Využít ji mohou i městské populace kosa černého (Turdus merula) – ten kromě stavby vlastního hnízda ve větvích někdy využívá i různé umělé podklady.
Zvláštním (a výrazně větším) typem polobudky je poštolník. Velké polobudky se využívají také pro sokoly a kachny.
Srovnání klasické ptačí budky (vlevo) a polobudky (vpravo).
Různé typy polobudek. Vlevo nahoře pro drobné pěvce, vlevo dole a napravo pro poštolky (tzv. poštolník).
Rady pro umístění budky
Rehkovník, v zástavbě a na zahradách:
Ptačí budku umísťujte výhradně na budovy ve výšce 3 a více metrů, ideálně pod okraj střechy. Druhou budku můžete umístit do vzdálenosti cca 10 metrů, případně na druhou stranu budovy (rehek při druhém hnízdění mění hnízdiště). Budku nemá smysl umísťovat na stromy. Polobudky je možné instalovat samostatně i jako doplněk sýkorníků.
Skorcovník, v přítomnosti mělkých a rychle tekoucích vodních toků:
Ptačí budku můžete umístit pod mosty a na stromy nad vodní hladinou. Čím blíže nad hladinou, tím bude umístění pro skorce atraktivnější, berte však v potaz možné zvýšení hladiny vody – mohla by budku vytopit. Zkuste zjistit kam až může hladina vystoupat a přidat ještě nějakou rezervu – doporučuji alespoň metr nad hladinou vody. Takto umístěná budka je vhodná i pro konipasy horské, kteří obsazují polobudky v přítomnosti vodních toků a otevřených ploch.
Polobudka pro konipase bílého:
Stáje, přístřešky pro dobytek, louky, případně přítomnost potoků (ale ne přímo nad vodou jako v případě skorce nebo konipase horského) představují prostředí atraktivní pro konipase bílého. Výhodou může být přítomnost hospodářských zvířat či kup hnoje. Lákají totiž hmyz a ten je zdrojem potravy (a lákadlem) zase pro konipase. Budku umůžete umístit ve výšce 1,5 metrů, v oblastech s přítomností lidí doporučuji spíše 3 metry kvůli vyrušování.
Polobudka pro lejska šedého, v lesním prostředí:
Ptačí budku pro lejska šedého umísťujte na prosvětlených okrajích lesa nebo v řídkých porostech podél širokých cest a průseků ve výšce 3-5 metrů. Tento typ je snadno predován kunami, obvykle není efektivní umísťovat větší množství těchto budek. Můžete mu pomoci tím, že budku skryjete v zeleni (převislý břečtaň, mezi větvemi případně i pod střechou), musíte mu však ponechat volný přílet z otevřeného prostoru.
Do budky nemusíte dávat žádnou výstelku. Obecné rady jak na věšení budek naleznete v článku Jak věšet ptačí budky.
Rozměry a doporučení pro výrobu budky svépomocí
Technický nákres polobudky (rehkovník, skorcovník)
Doporučené rozměry pro výrobu této ptačí budky: výška 20 cm (A), dno 20 x 13 cm (B), přední stěna je vysoká 1/3 z přední části budky(zhruba 7 cm, C), vletový otvor tvoří zbývající část přední stěny budky. Rozměry můžete přizpůsobit materiálu, pro drobnější pěvce je možné budku až o 5 cm ve všech rozměrech zmenšit - nebude poté však přístupná i pro větší druhy.
Další zdroje informací
- Článek o polobudkách a výklencích na webu ČSO.
- V případě polobudek můžete narazit i na různé speciální konstrukce, více případně Zasadil, 2001 (ke stažení zde na webu ResearchGate).