Obyvatelé
Tato budka je určena pro velké lesní sovy, jejichž typickým představitelem je u nás puštík obecný. Osídlit jí ale mohou také veverky, kuny a sociální hmyz (vosy, sršni). I tito živočichové do budky i naší přírody patří a kuna i hmyz může být člověku dokonce přímo prospěšný, nedívejme se tedy na jejich přítomnost negativně.
Puštík obecný (strix aluco)
Zaměřme se na puštíka, který je obvyklým obyvatelem této budky a s 440-550 gramy a rozpětím křídel kolem 100 cm naší třetí největší sovou. Překoná ho jen výr velký a puštíkův příbuzný puštík bělohlavý (“uralka”). Puštík obývá především souvislejší lesní porosty, ve kterých se jeho kořistí stávají drobní hlodavci (myšice křovinná - apodemus sylvaticus, hraboš mokřadní - microtus agrestis, norník rudý - clethrionomys glareolus). Pokud si má kde sednout na větev (loví z “posedu”), využívá jako loviště i okraje polí, kde pomáhá regulovat stavy hrabošů polních (Microtus arvalis) a zabraňuje jejich přesunu do lesních porostů. Každý den uloví dva i více hlodavců. Jeho teritorium je nepravidelný kruh o průměru zhruba 2 km v návaznosti na množství kořisti. Dostupností potravy je ovlivněn i počet mláďat, těch může mít až 6. V období nedostatku může mít však také jen 1-2 mláďata, případně nemusí zahnízdit vůbec (ač v lokalitě zůstává). V případě napadení hnízda dokáže pustík narozdíl od řady dalších druhů ptáků dutinu statečně bránit, nalétává na útočníka a snaží se ho ze stromu prudkým nárazem schodit. Jako jeden z mála ptáků se tak při dobré poloze dutiny (budky) dokáže díky tomu ubránit kuně. Na závěr ještě jedna zajímavost - puštík má nejenom skvělý zrak i sluch, ale v lese se za tmy orientuje i po paměti!
Puštík obecný je druh vhodný pro biologickou ochranu jako pomocník se snižováním škod způsobených drobnými hlodavci..
Malí puštíci se teprve klubou z vajec, ale potrava na ně už čeká. Puštíci, stejně jako i další predátoři, loví do zásoby - mláďata někdy najdete doslova v hromadě nalovených hlodavců.
Puštík nalezený v okolí jedné budky těsně po vylétnutí.
Mladý puštík již s opeřením připomínajícím dospělého jedince.
Puštíkovi velké černé oči mu umožňují vidět velmi dobře ve tmě. Nevýhodou je velká citlivost na oslnění - po průjezdu auta ztrácí sova zhruba na 10 minut zrak.
Noční záběr na útočícího puštíka. Z pohledu zemědělců se každý hlodavec počítá - kupříkladu z jedné hraboší samice a jejích potomků se může během jednoho roku narodit ve čtyřech generacích 100-150 dalších (hladových) hlodavců! (video: Bird Watching HQ - youtube.com)
Rady pro umístění budky
Puštík má relativně malé teritorium a s ohledem na jeho styl lovu je vhodné, aby byly v okolí 1-2 km kolem budky lokality s vyšší hustotou kořisti. Ideální jsou souvislé listnaté lesy, které poskytují větší množství semen (duby, buky, javory, lípy), díky kterým je v nich více hlodavců (myšic) a tím pádem i víc kořisti. Pro lov je dále vhodné, aby nebyl les příliš hustý (puštík potřebuje pro let prostor) a aby nebyla země příliš zarostlá vysokým borůvčím (hustou trávou atp. - brání puštíkovi v dosažení kořisti). Dalším zdrojem potravy mohou být okraje polí (hraboš polní) nebo nesekané meze (opět myšice přežívající na travních semenech). Pokud jsou v jejich okolí stromy na které se může puštík posadit, využívá je jako zdroje alternativní kořisti. Budky umístěné v nadmořské výšce vyšší než 700 m.n.m obvykle nebývají obsazovány (horší dostupnost kořisti v zimním období kvůli sněhu).
Budku umísťujeme do výšky alespoň 5 metrů, níže umístěné dutiny obsazuje puštík nerad. Pro umístění puštíkovníku hledejte v ideálním případě souvislejší listnaté lesy se starými stromy které jsou pro jeho hnízdění typické a ve kterých dutinu (budku) vyhledává. Vyhněte se hustším více zakměněným porostům, puštík potřebuje dostatek místa pro přílet a odlet do budky (umístěte vlet tak, aby před ním bylo zhruba 10 metrů volnějšího prostoru pro přílet - z úrovně země případně z korun stromů). Prostor je důležitý i pro případnou obranu dutiny proti kunám: Pokuste se vybrat pro umístění budky strom, který nemá až do výše budky větve a je zhruba 4-5 metrů daleko od ostatních stromů (kuna na něj nemůže snadno přeskočit a puštík bude mít dostatek času i prostoru ji v případě útoku “sundat”). Budku je vhodné umístit tak, aby nebyla příliš na očích zejména kvůli vandalizmu. Puštík sám jinak není nijak zvlášť citlivý na přítomnost lidí v okolí budky a dokáže hnízdit i u ve dne frekventovaných turistických cest či silnic. Do budky vždy umístěte výstelku, jinak v ní sova nezahnízdí! Postačí vytvořit na dně zhruba 5 cm vrstvu suché trávy, ideální je stařina podél cest. Podestýlku je vhodné po 2-3 hnízděních vyměnit a budku vyčistit. Při umístění budky si rovnou vyzkoušejte, zda bude dobře přístupná při čistění (puštíkovník je již velká “bedna” a neleze se do něj tak snadno).
V případě umístění více budek doporučuji ponechat mezi budkami alespoň 1-2 km kvůli oddělení teritorií. Puštík je věrný svému hnízdišti a mladí jedinci přelétají pouze v jednotkách až desítkách km kolem hnízda, v případě vyhnízdění tak můžete čekat z jejich strany zvýšený zájem o budky v okolí.
Umístění budky v hustém a temném porostu není vhodné. Puštíci se vyhýbají i jehličnatým lesům (nepřirozené prostředí i málo potravy).
Vhodným prostředím jsou vzroslé, řídké a prosvětlené listnaté lesy. Budku umístěte alespoň 5 metrů vysoko.
Listnaté (případně smíšené) lesy mohou být zdrojem potravy v podobě semen (v tomto případě žaludů) pro myšice i norníky, kteří se zase stanou potravou pro puštíka. Dalšími zdroji mohou být louky, meze, příkopy či okraje polí.
Nízký podrost nebrání sově v lovu kořisti.
Ve vhodném prostředí vyberte strom vzdálený ideálně alespoň 4-5 metrů od okolních stromů. Prevence útoku kuny.
Před vletem do budky by se neměly nacházet žádné větve…
A puštík by měl mít volný výlet ven z budky (zhruba 10 metrový volnější prostor, který není obklopen hustými větvemi nebo uzavřen neprostupnými korunami stromů). Absence stromů přímo před vletem je zároveň prevencí útoku kuny skokem přímo na dutinu.
Rozměry a doporučení pro výrobu budky svépomocí
Doporučené rozměry pro výrobu této ptačí budky: výška 40 cm (A), dno 30 x 30 cm (B), velikost vletového otvoru 12 cm (C), výška vletu ode dna budky zhruba 25 cm (viz obrázky). Rozměry můžete v řádu centimetrů přizpůsobit materiálu, vletový otvor nezmenšujte (u menšího otvoru hrozí uvíznutí ptáka a následný úhyn). Doporučuji odnímatelnou střechu, usnadní čištění nebo kroužkování.
Technický nákres budky pro puštíka (puštíkovníku)
Srovnání různých typů ptačích budek. Vlevo nahoře běžné sýkorníky pro drobné pěvce. Puštíkovník (vpravo dole) je ve srovnání s nimi už pořádná bedna.
Budku je možné alternativně vyrobit z plastového kanystru s obdobnými rozměry. Spodní část vletu obalte, aby se ptáci neporanili o plastovou hranu - doporučuji plastovou hadici přichycenou pomocí vázacího drátu viz poštolník. Ve dně vyvrtejte několik otvorů pro odvodnění, doporučuji přidat jednu díru i na bok budky abyste přes ní snáze viděli dovnitř při kontrole. Puštíci v kanystrových budkách hnízdí bez problémů, avšak kanystry svými rozměry komplikují kontrolu a údržbu. Pokud máte možnost volby, použijte za mě raději dřevo.
Ještě jednou zdůrazním - do budky pro puštíka vždy umístěte výstelku, jinak v ní sova nezahnízdí! Postačí vytvořit na dně zhruba 5-7 cm vrstvu suché trávy, ideální je stařina podél cest. Podestýlku je vhodné po 2-3 hnízděních vyměnit a budku vyčistit.
Nezapomeňte do budky umístit výstelku. Ideální je zhruba 5-7 cm napěchované trávy stařiny, kterou najdete podél cest.