Obyvatelé

Mezi obvyklé obyvatele tohoto typu budky patří jak sám název napovídá, špaček obecný. Tento opeřenec má krásně lesklé peří i zvučný hlas a pokud se Vám v budce zahnízdí, můžete se těšit na hezkou podívanou i bohatý zvukový doprovod - špaček s oblibou zpívá a potřepává křídly posedávajíc na viditelném místě kus od budky a při zpěvu dokáže napodobovat i řadu zvuků jiných ptáků. Zajímavostí je, že v budkách můžete často nalézt zelený materiál případně květy - špačci na ně pravděpodobně lákají samice. Při sezení na vejcích se samec a samice střídá. Špaček je znám jako “postrach vinohradů”, protože mláďata a nehnízdící jedinci se během srpna až září slučují do obrovských hejn a společně hledají zdroje potravy. V období hnízdění se však špačci živí především živočišnou potravou (hmyz a bezobratlí), kterou obvykle sbírají na zemi nebo zapichováním a pootáčením zobáku vytahují z půdy. Na podzim odlétají do teplých krajů ve Středomoří.

špaček u ptačí budky - špačníku Špačník a jeho obvyklý obyvatel špaček obecný. Špačci při hnízdění s oblibou sedávají v okolí své dutiny (budky), potřásají křídly a zpívají.

Budku ale mohou a také běžně využívají i menší druhy pěvců běžně hnízdící v sýkorníku - sýkory nebo brhlíci. Nevýhodou je pro ně větší průměr vletového otvoru, který umožňuje predaci strakapoudy nebo zničení hnízda samotnými špačky.

Špaček s potravou v zobáku sedící na větvi Špaček obecný se během hnízdění živí především živočišnou potravou.

Špaček obecný na videu od Jiřího Mezuliana. Podíváme se dovnitř ptačí budky na péči o potomstvo při které špaček kromě krmení omladiny i starostlivě vynáší ven z budky trus. (video: Jiří Mezulian - youtube.com)

Špaček obecný má zpěv stejně pestrý jako své kovově lesklé opeření. Krom vlastního hlasového projevu dokáže také velice dobře napodobovat zvuky jiných ptáků. (video: MOS ČSO - youtube.com)

Zajímavost na závěr - budku s obdobnými rozměry je možné využít i pro hnízdění naší nejmenší sovy - kulíška nejmenšího. (Budku je však potřeba umístit ve specifických podmínkách na vybraných lokalitách v lesním prostředí.)

Rady pro umístění budky

Špačkovníky můžete věšet samostatně, nebo jako doplňkové budky k sýkorníkům. V případě zájmu o vyvěšení více budek pověste raději více sýkorníků než špačníků - drobných pěvců, pro které je sýkorník určen, je obvykle více. Menší budka jim bude stačit a je levnější.

Budku můžete pověsit na strom případně nějakou samostatně stojící tyč nebo sloup ve výšce 3-6 metrů v zahradách, alejích případně na okrajích lesů. Špaček dokáže hnízdit i v blízkosti dalších párů a tvoří tak hnízdní kolonie, budky však i přesto s ohledem na možné další obyvatele raději více rozprostřete v prostoru. Tento typ budek neumísťujeme na budovy. Budku je vhodné umístit tak, aby byla částečně zastíněna např. korunou stromu, protože v parném létě by beze stínu mohlo ptákům hrozit přehřátí. Orientace vletového otvoru podle světových stran nehraje roli. Do budky nemusíte dávat žádnou výstelku. Obecné rady jak na věšení budek naleznete v článku Jak věšet ptačí budky.

Rozměry a doporučení pro výrobu budky svépomocí

Technický nákres špačníku Technický nákres špačníku: A,B - základní rozměry. Technický nákres špačníku: D - výška vletového otvoru od “podlahy” je důležitá.

Porovnání velikosti sýkorníku a špačníku Porovnání velikosti sýkorníku (nahoře) a špačníku (dole).

Doporučené rozměry: výška 30 cm (A), dno 15x15 cm (B). Budku můžete případně udělat i o trochu vyšší nebo širší, ptákům to vadit nebude. Vletový otvor má průměr 50 mm. Vletový otvor umístěte alespoň 20 cm od spodní části budky (D), předcházíte tím případnému sežrání hnízdících opeřenců predátory.


Mrkněte se i na další články: