Tato budka je často nazývána sýkorníkem, není však rozhodně jen pro sýkorky. Jedná se o univerzální budku, která díky své velikosti i velikosti vletového otvoru dokáže posloužit nejen sýkorám, ale i řadě dalších druhů. Pokud chcete věšet budku u sebe na zahrádce, doporučuji začít právě s touto velikostí. (Více případně v článku Jak věšet ptačí budky.)
Obyvatelé
Mezi obvyklé obyvatele tohoto typu budky patří sýkory (koňadra, modřinka, babka, parukářka i lužní), rehek zahradní, vrabec polní, brhlík lesní. Jako méně obvyklé druhy můžeme zmínit některé zvláště chráněné druhy, jako je například lejsek černohlavý a bělokrký nebo krutihlav obecný. Může ji osídlit i šoupálek (krátkoprstý i dlouhoprstý), ten však obvykle preferuje přírodní dutiny vzniklé odchlípnutím kůry nebo zvláštní budku bez zadní stěny. Budku však rádi využívají i další živočichové mimo ptačí říši - zmiňme například netopýry, plchy a hmyz.
Drobní pěvci jsou cennými pomocníky v biologické ochraně.
Sýkora koňadra, u nás jedna z nejběžnějších obyvatelek tohoto typu budky.
Další častou obyvatelkou je sýkora modřinka. Video shrne do čtyř minut několik týdnů. Uvidíte budování hnízda, sezení na vejcích i péči o potomstvo:
(video: Stu Smith - youtube.com)
Další video je výrazně delší než předchozí, průběh celého hnízdění zobrazuje ve větším detailu. V hlavní roli je tentokrát již zmíněná sýkora koňadra:
(video: Wildlife Gadget Man - youtube.com)
Mladí brhlíci lesní v budce. V pravé části snímku je vidět jakési bahno - brhlík se totiž snaží zvýšit zabezpečení budky zúžením vletu pomocí směsi bahna a slin. Do budky dokáže natahat i více než jeden kilogram tohoto materiálu!
Rady pro umístění budky
Budka může být umístěna v podstatě kdekoliv - v zahradách, parcích, remízcích, větrolamech i jehličnatých, listnaných nebo smíšených lesích. Budku je vhodné umístit tak, aby byla částečně zastíněna např. korunou stromu, protože v parném létě by beze stínu mohlo ptákům hrozit přehřátí. Vhodná výška je 1 - 4 metrů, orientace vletového otvoru podle světových stran nehraje roli. Do budky nemusíte dávat žádnou výstelku. Obecné rady jak na věšení budek naleznete zde.
Rozměry a doporučení pro výrobu budky svépomocí
Technický nákres sýkorníku: A,B - základní rozměry univerzální budky pro pěvce. C - různé typy vletu - kulatý a oválný. D - výška vletového otvoru od “podlahy” je důležitá.
Doporučené rozměry: výška 25-30 cm (A), dno 12x12 cm (B). Sýkorník můžete udělat trochu vyšší nebo širší, ptákům to vadit nebude. Vletový otvor (C) má průměr 30-32mm (ideálně 32 protože obvyklá obyvatelka sýkora koňadra je už docela velká; 30 mm už je na hraně, u menšího otvoru by dokonce mohlo hrozit že se v něm někteří ptáčci zaseknou), případně je možné vytvořit ovál s rozměry 32 mm na šířku x 45 mm na výšku - dovnitř se tak pohodlně dostanou i větší druhy ptáků jako je například rehek zahradní. Zároveň je otvor pořád dost uzký, aby se dovnitř neprotáhla třeba kuna. Sýkorník s oválným otvorem se na webu ČSO označuje také jako “lejskovník”. Menší verzí je sýkorník pro modřinky.
Důležitým rozměrem, na který se často zapomíná, je i výška otvoru od spodku budky (D), který by měl být umístěn alespoň 15-20 cm ode dna budky. Ptáci při stavbě hnízda natahají dovnitř spoustu materiálu a hnízdo je tak cca 10 cm nade dnem. Pokud je otvor budky příliš nízko, mohou skrz něj dovnitř snadno dosáhnout kuny nebo kočky a opeřence vytáhnout. Tenhle problém bývá často u “okrasných budek” z hypermarketů nebo zahradnictví. Budky jako takové fungují a ptáci je osídlí, ovšem pokud je v lokalitě najde nějaký predátor, nebude mít díky nízko umístěnému otvoru problém její obyvatele vytáhnout a sežrat. Je to sice přirozené a do přírody to patří, na druhou stranu budky neumísťujeme primárně jako krmítka pro kuny či kočky, ale jako podporu pro ptáky - v případě potíží s predací budek je tak možné dodatečně instalovat jednoduché protipredační opatření viz obrázek níže, které šanci opeřenců na přežití zvýší.
Jednoduché protipredační opatření. Po navrtání několika děr prostrčíme budkou v úrovni vletu několik drátů. Predátor šmátrající v budce bude díky nim mít problém na její obyvatele dosáhnout.
Oplechování vletu budky na ochranu budky i mláďat proti strakapoudům
Dalším protipredačním opatřením je oplechování otvoru (E). To je zase obranou proti strakapoudům, kteří během hnízdění hledají v přírodě vzácné zdroje bílkovin a nepohrdnou tak ani mláďaty nebo vejci jiných ptáků. A aby se na ně dostali, neváhají pomocí svého zobáku zvětšit otvor budky tak, aby se mohli protáhnout dovnitř. Má to dvě nevýhody - zlikvidují snůšku a poškodí vám budku. Ptáci si navíc špatnou zkušenost pamatují a budce se vyhýbají.
Obdobné potíže způsobují i veverky.
Video zobrazuje útok strakapouda. Pro sýkorky nemá šťastný konec.
V některých lokalitách s tím nebývá problém, jinde si to naopak nějaký strakapoud může oblíbit a zlikviduje vám několik budek v řadě. Budku je jako protiopatření buď možné vyztužit tlustším kusem dřeva před vletem (a doufat, že to strakapouda odradí), nebo jistější plechovou zábranou. Více o ochraně proti predaci.